|
|
Vyluhovatelnost Ba a Cr z alkalicky aktivovaných matric
Cába, Vladislav ; Hajzler, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zjištění použitelnosti alkalicky aktivovaných matric z popílků k inhibici barya a chromu. Popílky, jak fluidní, tak vysokoteplotní, byly porovnány s klasickým cementem používaným k inhibici. Pomocí atomového emisního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem byly zjištěny koncentrace barya a chromu ve výluzích na základě normy ČSN EN – 12457-4. Dále pro zjištění struktury byly pořízeny snímky na rastrovacím elektronovém mikroskopu. Také byla pořízena krystalografická spektra z rentgenové krystalografie. Z výsledků vyplývá, že fluidní popílky jsou vhodné pro inhibici barya a chromu, zatímco vysokoteplotní nedokáží s takovou úspěšností udržet dané prvky.
|
|
|
Fixace olova v alkalicky aktivovaných materiálech na bázi různých typů popílků
Cába, Vladislav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vyvinout alkalicky aktivovanou matrici založenou hlavně na popílcích, dále zjistit schopnost fixovat olovo u těchto matric, zjistit dopad přidávaného olova na mechanické vlastnosti a odhalit způsob fixace olova v těchto matricích. Matrice byly tvořeny hlavně popílky (čtyři fluidní popílky, jeden vysokoteplotní) s příměsí vysokopecní strusky a sodným vodním sklem jako aktivátorem. Byly připraveny výluhy na základě normy ČSN EN – 12457-4, koncentrace olova v nich byla měřeny pomocí atomového emisního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Po 28 dnech byly měřeny pevnosti vzorků. Pro zjištění struktury byly pořízeny snímky, prvkové mapy a prvková spektra pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s elektronově disperzním spektrometrem, dále byla naměřena spektra na infračerveném spektrometru s Furierovou transformací, byla použita rentgenová difrakční analýza a elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu. Z jednotlivých měření vyplývá, že olovo je kumulováno ve formě hydroxidu. Dopad dopování olova k matrici na pevnost byl u jednotlivých vzorků různý. Matrice jak z fluidních popílků, tak z vysokoteplotního popílků, uvolňovaly do výluhů minimální množství olova, tudíž by bylo možné je využívat k fixaci olova.
|
|
|
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Křenková, Marcela (oponent)
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
|
|
|
Fixace olova v alkalicky aktivovaných materiálech na bázi různých typů popílků
Cába, Vladislav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vyvinout alkalicky aktivovanou matrici založenou hlavně na popílcích, dále zjistit schopnost fixovat olovo u těchto matric, zjistit dopad přidávaného olova na mechanické vlastnosti a odhalit způsob fixace olova v těchto matricích. Matrice byly tvořeny hlavně popílky (čtyři fluidní popílky, jeden vysokoteplotní) s příměsí vysokopecní strusky a sodným vodním sklem jako aktivátorem. Byly připraveny výluhy na základě normy ČSN EN – 12457-4, koncentrace olova v nich byla měřeny pomocí atomového emisního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem. Po 28 dnech byly měřeny pevnosti vzorků. Pro zjištění struktury byly pořízeny snímky, prvkové mapy a prvková spektra pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu s elektronově disperzním spektrometrem, dále byla naměřena spektra na infračerveném spektrometru s Furierovou transformací, byla použita rentgenová difrakční analýza a elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu. Z jednotlivých měření vyplývá, že olovo je kumulováno ve formě hydroxidu. Dopad dopování olova k matrici na pevnost byl u jednotlivých vzorků různý. Matrice jak z fluidních popílků, tak z vysokoteplotního popílků, uvolňovaly do výluhů minimální množství olova, tudíž by bylo možné je využívat k fixaci olova.
|
|
|
Vyluhovatelnost Ba a Cr z alkalicky aktivovaných matric
Cába, Vladislav ; Hajzler, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zjištění použitelnosti alkalicky aktivovaných matric z popílků k inhibici barya a chromu. Popílky, jak fluidní, tak vysokoteplotní, byly porovnány s klasickým cementem používaným k inhibici. Pomocí atomového emisního spektrometru s indukčně vázaným plazmatem byly zjištěny koncentrace barya a chromu ve výluzích na základě normy ČSN EN – 12457-4. Dále pro zjištění struktury byly pořízeny snímky na rastrovacím elektronovém mikroskopu. Také byla pořízena krystalografická spektra z rentgenové krystalografie. Z výsledků vyplývá, že fluidní popílky jsou vhodné pro inhibici barya a chromu, zatímco vysokoteplotní nedokáží s takovou úspěšností udržet dané prvky.
|
|
|
Hodnocení vlivu skládkových vod na povrchové toky ČR.
Samšuková, Eva ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Křenková, Marcela (oponent)
Skládková voda představuje chemický roztok, který vzniká v matrici odpadu uloženého na skládku. V souvislosti s celosvětovou rostoucí produkcí odpadu se zvyšuje i možné riziko úniku skládkových vod z tělesa skládky do okolí a kontaminace životního prostředí, potažmo povrchových vod, polutanty, které se ve skládkových vodách vyskytují. Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení vlivu, který mají skládkové vody na povrchové toky v České republice. Hodnocení proběhlo hlavně interpretací dokumentace získané z několika skládek v České republice, ale také pomocí sekundární literatury. Možné ovlivnění povrchových toků je taktéž nastíněno pomocí chemických výpočtů, které mají ilustrovat hypotetickou situaci, která by nastala v případě průniku kontaminovaných skládkových výluhů do povrchových toků. Z provedeného průzkumu a jeho výsledků je patrno, že vliv skládkových vod na povrchové toky je velkým rizikem, které hrozí jak za běžných provozních podmínek skládky - při nedostačujícím technickém zabezpečení či ukládání odpadu nevyhovujícího daným výluhovým limitům, tak také při mimořádných událostech jako jsou zvýšené srážkové úhrny. Dochází především ke kontaminaci těžkými kovy, chloridy či dusíkem v různých formách jeho výskytu. Markantní také bývá organické znečištění, které se projevuje zvýšenými hodnotami...
|
|
| |
host ::
RSS.